DOPIS NA PAK

napsala Jitka Štichauerová

Už je to pět let, kdy parta čtyř dobrodruhů vyjela do pouště jako "Jižní pošta". Tehdy se rozjeli po stopách francouzského spisovatele, letce a filosofa Antoine de Saint-Exupéryho až na západní pobřeží Afriky na mys Juby. Tam Exupéry prožil 13 měsíců jako velitel stanice, která letecky přepravovala poštu. Tam také napsal svou knihu "Kurýr na jih", tam vznikaly myšlenky a příběhy do jeho další knihy "Malý princ".

Expedice "Jižní pošta" očarovala hodně přátel, kteří se o jejich cestě dozvěděli. Měla totiž své krásné poslání. Doručit právě do toho místa na jihu Maroka rukou napsané dopisy a odeslat je z místní pošty. Dopisy jim tehdy svěřila stovka lidí.

Jaký to musel být šok pro místního poštovního úředníka, když z poštovního pytle se před něj vysypala halda 114 českých dopisů. Dva úředníci měli téměř hodinu co dělat. Poštovní (boho)služba, jak ji jeden ze členů expedice, Pavel Šuba, nazval ve svém deníku, se skládá z třídění, přepočítávání, vážení, zapisování a vyplňování. Poté se konečně dostává i k olizování a lepení známek. Poslední fáze se účastní všichni. Úkol je splněn, tedy pro kurýry na jih. Dopisy se srdcem obtisknutým v poušti se stávají obyčejnou zásilkou.

Zhruba o měsíc později, kdy se expedice vydala na svou pouť, obálky z Afriky zastihují své adresáty. Některé nečekaně, překvapené, zaskočené, dopisy plné lásky, sympatií a pozdravů. Napsat někomu dopis ručně je už v naší době tak trochu víc než dárek. Je to mimořádně krásné. Už tím, že i pisatel si ze své rodiny a přátel vybírá, komu takový dopis pošle. Svou dlouhou poutí dopis vyjadřuje i to, co si obvykle tak často neříkáme.

Tu cestu za malým princem si dobrodruzi v pouštních dunách řádně užili. Když se vrátili, Aleš Vašíček zpracoval natočený dokument a Pavel Šuba, napsal velmi poetickou knihu s názvem "Uštknuti Saharou". Nedá se nazvat cestopisem, i když popisuje cestu jako deník. Sahara, Malý princ, stopy Antoina de Saint-Exupéryho se výrazně odrážejí v každém řádku a spojují se v nerýmovanou báseň vytvořenou s neuvěřitelným množstvím výrazů. Je vůbec možné popsat tolika slovy stále stejnou krajinu plnou písku? Okouzlení, láska, touha, bláznovství, šílenství ? Asi to uštknutí. Autor to názvem vystihl.

Po pěti letech je připravena nová expedice. Podmínka napsat dopis vlastní rukou je sice zrušena, ale kouzlo psaného dopisu určitě ve většině případů nezmizí. Je to ale přece jen trochu jinak. Dopisy budou nechávat ve schránkách po celém Maroku. Bude to "Dopis na pak", takže vlastně není jisté, kdy dopisy najdou své adresáty a jestli je najdou vůbec. O to je tahle cesta expedice dobrodružnější a zajímavější. Schránky se "spícími dopisy" budou mít své souřadnice, a pak už záleží na těch, kteří je najdou, zda je na poštu odnesou.

"Dopis na pak" dává plno možností, protože nikdo neví, zda a kdy dorazí. Může se stát, že bude objeven až po letech, ale i tak by měl být tím krásným pozdravem a vzkazem, který jsme zanechali někomu, koho si vážíme, koho chceme potěšit nebo koho milujeme.

Expedice Maroko 2020 odjíždí 15.března a kapacita dopisů je omezena na číslo padesát. Pokud chcete svým dopisem z Afriky někoho potěšit, musíte si pospíšit. Podmínky najdete na stránkách dopisnapak.wz.cz.

Jitka Štichauerová